Setkání krkonošských cestářů - ohlédnutí

V sobotu 20. září se po dlouhých letech v Horním Maršově opět objevila týpí. Už nestály tak jako před 30 lety na Skleněné louce, nad starým kostelem, na Mokré louce u Reissových domků nebo u lesního Hrádku Aichelburg, ale u kostela na hlavní ulici, kde proběhlo setkání bývalých cestářů, kteří od poloviny 90. let tvořili v Horním Maršově neobyčejnou a specifickou komunitu lidí. Vše začalo výzvou KRNAPu na obnovu původní kamenné cesty na Sněžku v roce 1995. Pavel a Miloš Klimešovi tuto výzvu pojali opravdu jako výzvu. Sehnali bandu urostlých týpků, kterým nevadila těžká práce v nedostupném terénu na někdy až moc čerstvém vzduchu. Od jara do podzimu pak každoročně začaly opravovat krkonošské cesty – z Růžové hory na Sněžku, cestu Obřím dolem, Koňskou cestu, ve Šramlu, v Messnerově dole, Biskupský chodník, Pramen Labe a další. Místní jim říkali „indoši“ - novodobí indiáni bydleli v týpí, měli koně, dredy, smrděli kouřem, někteří se drog a alkoholu taky nebáli, ale šutry jim tančily pod rukama. Postupně se k nim začali přidávat i místňáci, hrany jinakosti se tak začaly zaoblovat a během pár let už byli „indoši“ nedílnou součástí Maršova. Pro místní kluky se stali symbolem svobodomyslného a opravdového horského života. Během let zdejší cestářskou komunitou prošlo přes 400 lidí, mnozí z nich pokračují v kamenickém řemesle dodnes nejen v Krkonoších. Někteří z nich zůstali, založili rodiny a otázkou je, kdyby tenkrát měli možnost sehnat zde bydlení, jestli bych jich tu nezůstalo víc a s nimi více systémem nespoutaného způsobu života.