Komentovaná procházka č. 8 - Sokołowsko
Zveme vás na komentovanou procházku do polského Sokolowska. Městečka, kterému dominuje bývalé plicní sanatorium. Díky polské sochařce, malířce a umělkyni Bożenně Biskupské a Nadaci pro současné umění IN SITU ožívá toto místo novým, hlavně uměleckým životem.
Od 12 hod začíná procházka s polským průvodcem. Nutná rezervace na alice@pametkrkonos.cz, doprava se řeší individuálně, ale bylo by skvělé naplnit prázdná auta.
Bývalé lázeňské město Sokolowsko ožívá díky umění
Bývalé lázeňské městečko Sokołowsko, ležící na trase Mieroszów – Wałbrzich, dosud dýchá atmosférou let minulých, a nejen to, dostává se mu nového života. Historie Sokołowska sahá daleko do minulosti – první zmínku o něm najdeme v roce 1357 a s největší pravděpodobností ho založili benediktini, kteří přišli na Broumovsko. Tehdy se ovšem jmenovalo Goerbersdorff. Pro osud města se stala zásadní návštěva hraběnky von Colomb v roce 1849 a okouzlena celou horskou lokalitou, rozhodla se zde spolu se svým švagrem, doktorem Hermanem Brehmerem, otevřít plicní sanatorium specializované na léčbu tuberkulózy. V roce 1855 vzniklo v Goerbersdorffu první sanatorium pro léčbu tuberkulózy na světě a brzy se naplnilo velkým množstvím pacientů. Protože lázeňství rozvoji městečka prospívalo, brzy zde byla pošta, telefonní spojení, kino, kavárny, krásný lázeňský park i množství ubytovacích kapacit.
Sanatorium fungovalo ještě po válce, kdy se v něm léčili lidé, již přežili koncentrační tábory, a ještě později ti, kteří onemocněli respiračními chorobami. V roce 1970 se objevil nápad, vybudovat zde velké sportovní a lyžařské centrum, který však nikdy nebyl dotažen. Od té doby městečko upadalo. Na konci 70. let byla rozebrána nejstarší část sanatoria, zbourány altány v lázeňském parku a také mnoho dalších budov. V roce 2005 došlo k nejhoršímu poškození sanatoria, když jeho část vyhořela.
Zašlá krása lázeňského městečka však okouzlila polskou sochařku, malířku a umělkyni Bożennu Biskupskou. Podle jejích vlastních slov přijela v roce 2007 do Sokołowska a okouzlena zapadajícím
sluncem nad sanatoriem si ani nevšimla, že nemá střechu. Rozhodla se polorozpadlý objekt koupit a pod hlavičkou Nadace pro současné umění IN SITU (Fundacja Sztuki Współczesnej In Situ) ho opravují, a především zaplňují novým životem. Díky nim ožilo také Kino Zdrowie (Kino Zdraví), kde je v současnosti velmi příjemná kavárna s milou obsluhou a nabídkou dobré kávy, dortů a malého občerstvení. Kromě kavárenského posezení a prodejničky knih se zde pravidelně konají nejrůznější kulturní akce.
Nový život sanatoria má podobu mnoha uměleckých setkání, performancí a festivalů, ať je to Mezinárodní festival Sanatorium Dźwięku (Sanatorium zvuku, koná se v srpnu), Mezinárodní filmový festival Hommage À Kieślowski či Mezinárodní festival efemérního umění Konteksty zaměřeného na performance. Nadace IN SITU na sebe kromě poslání opravit budovu sanatoria vzala závazek udržet živý odkaz významného polského režiséra Krzysztofa Kieślowskiego a
starat se o jeho filmový archiv. V budově sanatoria by tedy mělo vzniknout (a již pomalu vzniká) jeho muzeum a ve Vile Rosa je uložen celý jeho fotografický a kinematografický archiv. Krzysztof Kieślowski totiž v Sokołowsku dlouho pobýval jako dítě, když se tu jeho otec léčil s tuberkulózou. Zvenku poněkud temně vypadající budova ponejvíc připomíná anglickou internátní školu, uvnitř jsou však v některých místech zachovány nádherné staré stropy, trámy i například bývalé koupelny. Uvnitř také narazíte na impozantní sochy Bożenny Biskupske či fotografie a jiné instalace.
Komentáře k článku
Bohužel
Komentáře jsou pouze pro přihlášené
