Nastavení souborů cookies

Nemáte se čeho bát, v Badatelně Krkonoš používáme pouze technické cookies, které jsou pro fungování našeho webu nezbytné a nelze je deaktivovat.

Tyto soubory navíc přispívají k bezpečnému a řádnému využívání našich služeb.

Chování návštěvníků nesledujeme a nepředáváme žádné informace třetím stranám.

Podrobnosti o zpracování osobních údajů naleznete na stránce GDPR.

Osudy neodsunutých obyvatel Krkonoš I

Wenzel Missberger *1905 - potomek sedláků z Maršova III

OsobnostiHistorikMaršov 3Osudy neodsunutých obyvatel
10. května 2022 janivanov13380
Wenzel Missberger v roce 1968. Zdroj: Archa Krkonoš

Rodina Missberger byla tradiční selskou rodinou z Maršova II a Maršova III. Jakožto Němce čekal řadu jejích členů v letech 1945 a 1946 odsun z rodných Krkonoš do Německa. Vysídlení se však netýkalo Wenzela Missbergera (po roce 1945 Václava Missbergera) a jeho rodiny.

Wenzel Missberger se narodil 15. září 1905 na statku v Maršově III čp. 30 (tento objekt je dnes zaniklý, na jeho místě v Horské ulici v Maršově III dnes stojí novější rodinný dvojdomek rodiny Veselých čp. 202 a čp. 203). Pocházel ze selské větve Missbergerů usedlé v Maršově III od 18. století. Nejstarší doložený předek Elias Missberger *1640 hospodařil jako sedlák v Dolním Maršově, a to nejspíš na levém břehu Úpy v Maršově II čp. 1 (1771-1805 čp. 53, 1805-1877 čp. 48, po r. 1877 čp. 1, dnes zaniklé), kde žily další generace Missbergerů. Další z linie předků, Josef Missberger *1742, se ve druhé polovině 18. století usadil jako sedlák v Maršově III čp. 30 (1771-1805 čp. 160, 1805-1877 čp. 151, po r. 1877 čp. 30, dnes zaniklé). V tomto statku pak Wenzelovi předci žili kontinuálně až do generace jeho rodičů. Také Wenzelův otec Anton Missberger *1865 hospodařil jako sedlák na rodinném statku čp. 30 v Maršově III. Matka Anna Missberger, roz. Lamer *1873 byla dcerou Josefa Friesse, sedláka z Maršova I. čp. 30 (1877-1900, 1805-1877 čp. 87, zaniklé). Wenzel měl celkem jedenáct sourozenců, z nichž tři zemřeli již v útlém věku. Starší bratr Franz Missberger *1902 propadl hráčské vášni a v kartách prohrál veškerý svůj majetek, včetně rodinného statku v Maršově III čp. 30.

Wenzel vyrůstal s rodiči a sourozenci na rodném statku v Maršově III. Vyučil se ševcovskému řemeslu: roku 1921 působil jako ševcovský učeň u obuvníka Johanna Rindschwentnera v Maršově III. Dne 3. listopadu 1927 se v maršovském kostele Nanebevzetí Panny Marie oženil s Hildou Seidel *1908 z Temného Dolu čp. 79. Hilda byla manželskou dcerou Antona Seidela, kočího v papírně firmy Ignaz Dix v Temném Dole (původem z Radvanic), a jeho manželky Anny, roz. Feist, přadleny z přádelny lnu J. A. Kluge v Temném Dole a dcery hospodáře ze Starých Buků Josefa Feista.

Wenzel a Hilda Missbergerovi žili nejprve v dělnickém domě v Temném Dole čp. 79. Ve 30. letech 20. století se usadili v chalupě po Wenzelově strýci Ignazi Missbergerovi *1872 (zesnulém roku 1935) v Maršově III čp. 40 (1877-1977, dnes Horní Maršov, Malíškova ulice čp. 167). Wenzel Missberger pracoval v papírně firmy Eichmann & Comp., kde míchal papírenské směsi. Zároveň při svém domě v Maršově III čp. 40 hospodařil jako drobný zahradník. Missbergerovi měli čtyři děti: dceru Gerdu *1932, a syny Gerharda *1938, Josefa *1943 a Antonína *1945.

Pro svoji odbornou práci v papírně nebyl Wenzel Missberger (v té době již nazývaný česky Václav) po roce 1945 odsunut z Československa. Dalšími dílčími důvody pro ponechání mohlo být Václavovo levicové smýšlející (před válkou byl členem německé sociální demokracie). Navíc se aktivně nezúčastnil jako voják II. světové války. V Maršově zůstala také manželka Hilda a všechny čtyři děti. Missbergerovi nadále žili a hospodařili v Maršově III čp. 40 (dnes čp. 167) a Václav zůstal pracovat u firmy Krkonošské papírny n.p., závod Maršov I, následnické organizaci po firmě Eichmann. Právě zaměstnavatel si jeho ponechání v Maršově vyžádal. Missbergerovi však v Československu zůstat nechtěli. Kolem roku 1950 se neúspěšně snažili o vystěhování do Německa. Nakonec tyto plány vzdali a roku 1953 požádali o udělení československého občanství. Poté, co jej dostali, odkoupili si od státu zpět svou chalupu v Maršově III čp. 40 (dnes čp. 167).

Ve svém domě Václav Missberger také dne 30.06.1970 zemřel na rakovinu plic. O jedenáct let později roku 1981 zemřela také manželka Hilda.  Jejich potomci nadále žili v Krkonoších s různými životními osudy. Nejstarší dcera Gerda se provdala roku 1953 za Zdeňka Veselého a měla s ním dva syny. Pro svou německou národnost nemohla studovat střední ekonomickou školu a pracovala ve zdravotnictví, v papírně u komunálních služeb i jako pokojská v horských penzionech. Druhý potomek, Gerhard Missberger se oženil s Magdalenou Kodenkovou a odešel na jih Čech do pohraniční obce Rapšach na Třeboňsku. Třetí v pořadí Josef Missberger se vyučil elektromechanikem v Nové Pace a následně pracoval v ZPA Trutnov. Oženil se s Hanou Novotnou a měl s ní dvě děti. Po roce 1989 žil Josef v Horním Maršově, kde provozoval s bratrem Antonínem pilu (výroba palet). Nejmladším synem Wenzela (Václava) Missbergera byl Antonín Missberger, jenž studoval na SPŠ strojní v Novém Městě nad Metují a následně na ČVUT FSI v Praze. Od roku 1968 pracoval až do roku 1990 v ZPA v Trutnově. Oženil se s Marií Marešovou a má s ní dvě děti. Až do roku 2008 provozoval s bratrem Josefem pilu, kterou následně přenechal firmě Klimeš. Antonín je dnes jediným žijícím synem Václava Missbergera. Dnes střídavě žije v bytě v Trutnově a v roubené chalupě po otci v Maršově III čp. 167 (před rokem 1977 čp. 40).  

Sňatek Wenzela Missbergera a Hildy Seidel dne 03.11.1927. Zdroj: Archa Krkonoš

Komentáře k článku

Bohužel

Komentáře jsou pouze pro přihlášené

Nemáte založený uživatelský účet? Vytvořte ho zde a zapojte se do diskuse.