Nastavení souborů cookies

Nemáte se čeho bát, v Badatelně Krkonoš používáme pouze technické cookies, které jsou pro fungování našeho webu nezbytné a nelze je deaktivovat.

Tyto soubory navíc přispívají k bezpečnému a řádnému využívání našich služeb.

Chování návštěvníků nesledujeme a nepředáváme žádné informace třetím stranám.

Podrobnosti o zpracování osobních údajů naleznete na stránce GDPR.

Papírna firmy Gustav Röder & Co. v Maršově I

Papírna spojená s rody Röder a Eichmann

HistorikTovárnyMaršov 1
8. prosince 2022 janivanov11800
Papírna firmy Gustav Röder & Co. kolem roku 1870. Foto z knihy: ANSCHIRINGER, A.: Album der Industrie des Reichenberger Handelskammer-Bezirks. II. Band, Reichenberg 186X.

 

Papírnictví je nejúspěšnějším průmyslovým odvětvím v údolí Úpy. Ať již jde o samotné papírenské závody, nebo o na ně navázané brusírny dřeva, které papírnám dodávali dřevovinu, tedy materiál, ze kterého se od 19. století vyráběl papír. Rozvoji oboru celkově napomohli příznivé přírodní podmínky: hlavně divoké horské bystřiny schopné pohánět papírenské stroje a poskytující dostatek čisté vody nezbytné pro výrobu papíru. Husté osídlení poskytovalo hlavní surovinu pro výrobu papíru do počátku 19. století – staré hadry. Hadry byly následně téměř nahrazeny dřevovinou, kterou poskytovaly již zmíněné brusírny dřeva navázané na místní husté lesní porosty.

Dějiny papírnictví začínají ve východních Krkonoších již v 16. století, kdy přímo v Trutnově vznikla vůbec první krkonošská papírna a jedna z nejstarších papíren v království Českém vůbec. Zmínil ji již Simon Hüttel ve své kronice z roku 1505. Prvním papírníkem byl Simon Fetscher původem z jihoněmeckého Ravensburgu. Později vzniklo ve východních Krkonoších několik dalších papíren, region však trochu zaostával za středními Krkonoši (Vrchlabskem). V 17. století vznikla z iniciativy rodu Schwarzenbergů, jakožto vlastníků panství Vlčice, papírna v Mladých Bukách. Později pak vznikla papírna i ve Svobodě nad Úpou. Nejúspěšnější období ale pro papírnictví přinesla až průmyslová revoluce v druhé polovině 19. století, kdy se v Dolním Maršově a Svobodě usadily dva významné průmyslové závody: papírny Gustava Rödera a Prospera Pietteho. Právě první zmíněnou továrnou se dnes budeme blíže zabývat.

 

Továrna firmy Franz Lorenz Söhne & Eichmann v Hostinném. Foto z knihy: ANSCHIRINGER, A.: Album der Industrie des Reichenberger Handelskammer-Bezirks. I. Band, Reichenberg 186X

 

Papírnictví v Maršově I je úzce propojeno s hlavním krkonošským centrem papírnictví v 19. století, tedy s Hostinným. Tamní první papírnu postavenou v prostorech původního zámku - Labský mlýn (Elbmühle) založenou roku 1835 bratry Gustavem a Wilhelmem Kieslingovými provozovali od roku 1842 bratři Franz a Friedrich Lorenzovi ve společném podniku s Juliem Eichmannem *1805. Julius Eichmann pocházel z duryňské Jeny a zkušenosti a kapitál získal ve firmě Schallowetz, Milde & Co. v Císařském mlýně v Praze - Bubenči, kde působil jako ředitel první strojní papírny v Čechách. Eichmann již za svého působení v Praze spolupracoval s Gustavem Röderem *1812 pocházejícím z obce Frankenthal v Porýní-Falci v Německu. Röder dříve působil jako ředitel jihoněmecké papírny Gustav Schäuffelen v Heilbronnu. Právě Gustav Röder vstoupil roku 1849 na popud Julia Eichmanna do společného podniku bratří Lorenzů a Julia Eichmanna v Hostinném (podnik se nazýval Franz Lorenz Söhne & Eichmann). Továrna se za působení Eichmanna s Röderem rozrostla v nejvýznamější krkonošskou papírnu. Roku 1849 koupila firma pozemek u města Hostinného zvaný Michaelovo pole (poblíž pozdějšího nádraží Hostinné) a postavila zde druhý závod v Hostinném vyrábějící papírenské zboží. Původní provoz v Labském mlýně dočasně zastavil požár roku 1856, ale po necelých dvou letech byl areál obnoven. Roku 1859 vyvrcholily spory mezi dvojicí Eichmann-Röder na jedné straně a Franzem Lorenzem na straně druhé, a následně došlo k rozdělení firmy: Franz Lorenz si ponechal papírnu Labský mlýn a Eichmann s Röderem získali továrnu na Michaelově poli.

 

Reklama na výrobky firmy Eichmann & Co. v Hostinném

 

Po rozkolu s Franzem Lorenzem začali Eichmann s Röderem stavět nový závod svého papírenského podnikání v Maršově I. Stavba započala kolem roku 1860 a dokončena byla roku 1862, kdy byla papírna v Dolním Maršově uvedena do provozu. Továrna vznikla na levém břehu řeky Úpy v katastru obce Maršov I naproti cestě z nedaleké Svobody do Velké a Malé Úpy na loukách o ploše 6 korců (tedy zhruba 1,73 hektarů). Celek závodu se v dobách jejího počátku skládal z hlavní budovy a přístavku, kterým procházel vodní kanál. Pohon v papírně zajišťovala voda z Úpy: od roku 1873 byla voda přiváděna do papírny náhonem 1 450 m dlouhým začínajícím v Maršově III. S dobovým názvem „Millionengraben – Milionový příkop“. Náhon poháněl tři malé turbíny o výkonu 430 koňských sil (320 KW). Zbývající výkon o síle 241 koňských sil zajišťovaly parní kotle. Továrna se specializovala na výrobu psacího, dopisového a bankovního papíru, dále pak papíru na kreslení, pijavého papíru a balícího papíru.

 

Fotografie továrny G. Rödera z ateliéru Pitzek (1874)

 

Větší investice do strojního zařízení maršovského závodu přišla roku 1873: byly pořízeny dva papírenské stroje a více typů holandrů. Dále došlo k výstavbě dvou kotelen. Navíc docházelo v 70. letech k používání inovativních chemických procesů. Tím papírna překonala hospodářskou krizi let 1872/73.

Roku 1865, se rozpadla spolupráce do té doby pevného dua Julius Eichmann a Gustav Röder. Eichmann si ponechal závod na Michaelově poli v Hostinném, kde založil nástupnickou firmu "Eichmann & Co." se svým švagrem Rudolfem Eisenbachem. Gustav Röder se věnoval závodu v Maršově I. Také on si do svého podniku později přivedl společníka z rodiny: Ludwiga Wagnera, manžela jeho třetí dcery. Firma se pak jmenovala "Papierfabrik Gustav Röder & Co. Marschendorf I". Sám Gustav Röder se odstěhoval kolem roku 1871 do Vídně a v Maršově si ponechal pouze své podnikání. Továrnu vedl jako ředitel další Röderův příbuzný, Moritz von Orth.

 

Papírna Gustava Rödera v Maršově I (1884)

 

Roku 1883 Gustav Röder umírá. Papírna v Maršově I si však udržela stejnou výrobní a prodejní strategii i po jeho smrti, a to až do roku 1912. Na rozdíl od jiných provozů podnik neutrpěl větší ztráty dokonce ani při velké povodni v červenci roku 1897. Papírnu vedli Röderovi tři zeťové a následně jeho syn Gustav Röder Jr. *1854. Období recese přišlo pro firmu Gustav Röder & Com. až před první světovou válkou a trvalo po celou dobu válečného konfliktu.

 

Papírna v Maršově I při povodni v červenci 1897

 

Roku 1923 se vedení firmy v Maršově I ujal Theodor Rudolf Eichmann *1879, vnuk Julia Eichmanna. Podnik se tak opět spojil s podnikatelskými aktivitami rodiny Eichmann. Továrna následně prošla modernizací a a přestavbou. Došlo k přeměně soukromé firmy na akciovou společnost a tím se podařilo získat potřebný kapitál. Do vedení závodu se dostal Erich Schwanke. Papírna nadále nesla jméno Gustav Röder & Com. Majoritní akcionář papírny Theodor Rudolf Eichmann zemřel jako mladý na srdeční infarkt v Amsterdamu dne 16. listopadu 1927 (pohřben byl v Hostinném). Následně řízení továrny převzala vdova Elsa Eichmann, která do podniku v Maršově I jmenovala na přechodnou dobu ředitele a zároveň člena představenstva Huga Staudingera. Roku 1932 převzal řízení firmy její syn Friedrich Eichmann *1910.

 

Předtištěná hlavička pro faktury firmy Gustav Röder & Co. (1891)

 

Roku 1935 byla zřízena čistička odpadních vod. Jednalo se o dokončení modernizace započaté roku 1932. Dne 30. června 1939 akcionáři rozhodli z firmy Gustav Röder & Co. vytvořit opět firmu jediného vlastníka. Následně došlo k přejmenování firmy na „Eichmann & Com.“ V období začlenění Sudet k Německu pracovalo v obou Eichmannových závodech v Hostinném a v Maršově I kolem 1 050 dělníků, 170 technických a administrativních pracovníků. Za války bylo mnoho německých pracovníků odvedeno do armády a v továrně tak pracovali britští zajatci ze zajateckého tábora v Černé Hoře. Tou dobou byl majitel Friedrich Eichmann nasazen taktéž ve Wehrmachtu. Do vedení firmy se již po válce nevrátil.

 

Továrna G.Röder & Co. na pohlednici z doby po roce 1900

 

Po roce 1945 došlo k znárodnění celé firmy Eichmann, a to na základě dekretu prezidenta Ed. Beneše. Podnik byl sloučen s jinými papírnami (především s původní papírnou Prospera Piette v Maršově I) do podniku Úpské papírny. Později se papírna opět ocitla v jednom podniku s papírnami v Hostinném - podniku Krkonošské papírny n. p. (KRPA).

 

Papírna KRPA (bývalý závod firmy Eichmann) na fotografii z 60. let

 

https://archakrkonos.cz/organizace/21-m1-papirna-eichmann-co/

Prosba: Pokud byste měli informace či dokumenty ohledně provozu papírny Eichmann v Maršově I z doby jak před rokem 1945, tak po jejím znárodnění, kontaktujte nás a podělte se s námi o další historii této významné krkonošské továrny. Děkujeme!

Komentáře k článku

Bohužel

Komentáře jsou pouze pro přihlášené

Nemáte založený uživatelský účet? Vytvořte ho zde a zapojte se do diskuse.

Podobné články